¤Pony Četa¤

Český teplokrevník

Otec: 211Biskaj lib.

Matka: VC423 - Dina

Narozen: 1985 (+ 2007)

Karib byl úplně prvním koněm a do Hipocentra se dostal až jako dvanáctiletý a navíc ne zcela zdravý. Dostalo se mu veškeré péče a do roka byl z něho chlapík. Pomáhal především neurologickým a ortopedickým pacientům.

Ale osud k němu nebyl vždycky tak nakloněný jako ve Stanovicích. Nejprve se věnoval sportování v JK Stará Role, s několika stálými jezdci se dostal k čistě absolvovaným parkurům stupně "L". Díky jeho vyrovnané povaze byl zároveň dobrým učitelem mladých jezdců.  "Hamtalák", jak byl kvůli zvláštnímu postoji přezdíván, se neztratil ani na drezúrním obdélníku. Dokonce některé výsledkové listiny tehdejších okresních a oblastních přeborů dorostu obsahovaly jeho jméno. Jenže síly k závodění mu pomalu ubývaly a když bylo Karibovi deset let, začal se kromě rozšiřující se podotrochlózy stále častěji připomínat jeho úhlavní nepřítel z mládí – astmatické záchvaty. Pobyt ve stáji se pro něho stával utrpením a tak se začátkem září roku 1998 přestěhoval nedaleko Karlových Varů, do míst s krásnou přírodou, kde mu bylo umožněno volné ustájení po celý rok, bez ohledu na počasí. Jak to tak bývá, po nějakém čase i on doplatil na problémy stávající majitelky a čekal ho dost lítostivý osud. Smutná cesta do míst, odkud není návratu... Štěstěna ale přece jenom stála na Karibově straně a tak se po nepříjemných zdlouhavých tahanicích ocitnul v Hipocentru. Stal se respektovaným "šéfem" celého stádečka a brzy se za pomoci Pavlínky naučil všemu, co kůň na hipoterapii potřebuje – význam nejrůznějších dotyků po celém těle, odhadnout fyzickou i psychickou průpravu malého pacienta a okamžitě se mu přizpůsobit. Stal se z něho natolik zdatný "profesor", že dokázal vytušit blížící se epileptický záchvat pacienta a včas na něho upozornil. V tomto krásném poslání se uplatnil sedm let. Sedm let plných stoprocentního nasazení a také v zavalení lásky a obdivu. Do koňského nebíčka odešel na Velikonoční pondělí roku 2007. Předčasně, náhle a tiše, jenom ve společnosti svých věrných čtyřnohých kamarádů. Nesmutnili jenom lidé. Gordon, kterého s Karibem pojilo nejsilnější pouto, se odpojil od stáda, jako kdyby se odmítal smířit s kamarádovým odchodem.